Psychologické poradenství se zaměřuje na podporu při vyřešení aktuálního a konkrétního problému, se kterým klient přichází (např. ve vztazích, komunikaci, výchově dětí apod.). Psycholog pomáhá klientovi najít zdroje podpory v jeho přirozeném okolí, podívat se na problém z jiných úhlů pohledu, případně mu poskytne odborné informace k problému a potřebná doporučení. Tato forma pomoci je většinou krátkodobá.
Pod psychoterapií rozumíme léčbu psychických obtíží a onemocnění. Využívá psychologických prostředků (komunikace, vztah mezi klientem a terapeutem) k tomu, aby navodila pozitivní změny v duševním (a mnohdy i tělesném) stavu klienta. Pracuje s celou osobností klienta a s jejím vlivem na současné obtíže. Oproti poradenství jde psychoterapie do větší hloubky. Během psychoterapeutického procesu se postupně odstraňují subjektivní překážky bránící klientovi v přiměřeném životě a případně i příznaky nemoci, prohlubuje se klientovo sebepoznání, rozvíjí se jeho využívání svých kladných vlastností a schopností v lidské společnosti.
Existuje mnoho terapeutických škol, které se navzájem liší teoretickými východisky, technikami a přístupem ke klientovi. Jedním ze psychoterapeutických směrů je i psychodynamická psychoterapie.
Psychodynamická psychoterapie vychází z psychoanalýzy Sigmunda Freuda a ze směrů, které se z klasické psychoanalýzy vytvořily. Ve srovnání s psychoanalýzou je její trvání kratší (při nižší frekvenci sezení jednou až dvakrát v týdnu), technika se přizpůsobuje klientovi, terapeut se aktivněji angažuje v komunikaci a vztahu s klientem. Samotný průběh sezení spočívá ve volně plynoucím rozhovoru mezi klientem a terapeutem.
Cílem psychodynamické psychoterapie je změna stavu, obtíží. Tohoto efektu se dosahuje v dlouhodobějším procesu, který sleduje pochopení příčin a souvislostí, na podkladě kterých obtíže vznikly. Je to sice náročnější a delší cesta, na jejím konci je ale trvalejší přínos do života.