Poruchy příjmu potravy jsou po astmatu a obezitě třetím nejčastěji se vyskytujícím zdravotním problémem dospívajících dívek a mladých žen. Mezi nejzávažnější poruchy příjmu potravy patří mentální anorexie a mentální bulimie. Obě tyto poruchy spojuje:
• strach z tloušťky,
• nespokojenost s vlastním tělem (vzhledem, tělesnou hmotností). Postoj k vlastnímu tělu („body image“) není vždy přesně definován. Zahrnuje vnímání a hodnocení tělesných rozměrů, představu o ideální postavě, hmotnosti aj.
• intenzivní úsilí o dosažení štíhlosti spojené s omezováním energetického příjmu. S vyhublou štíhlostí a nadměrnou sebekontrolou v jídle nemocní spojují osobní spokojenost a společenský úspěch.
Mentální bulimií trpí přibližně každá dvacátá dospívající dívka v České republice (6 %), mentální anorexie je méně častá a postihuje necelé 1 % mladých děvčat. Mentální anorexie začíná nejčastěji ve věku 13 až 20 let, ohroženy jsou však i děti mladší (ojediněle se vyskytuje již u osmiletých dětí). Mentální bulimie se obvykle vyskytuje mezi 16 až 25 lety, ovšem je také možné setkat se s počátkem onemocnění po třicátém roce věku. I přes velké věkové rozmezí vzniku poruchy jde zejména o poruchu dospívání.
ANOREXIE (mentální anorexie, anorexia nervosa)
Charakteristické pro toto onemocnění je úmyslné hladovění a snižování tělesné hmotnosti (např. aktivním cvičením několikrát za den). Chuť na jídlo a zpočátku i hlad zůstávají, bývají však popírány a přemáhány. První zhubnutí bývá spojeno s nárůstem sebevědomí a zlepšením nálady, ale postupně nemocná dívka začíná mít strach z jídla, zvláště z potravin, po kterých se podle ní tloustne. Spektrum tzv. zakázaných potravin se časem rozšiřuje, až v jídelníčku nemocných zůstává jen jablko nebo nízkotučný jogurt. Pokud navíc nemocná dívka omezí i příjem tekutin, dochází k výraznému úbytku hmotnosti a k podváze (tj. BMI méně než 17,5). Závažnost nízké tělesné hmotnosti bývá popírána. Naopak předměty strachu (tloušťka, tělesné proporce, kolísání hmotnosti apod.) jsou v různých podobách přeceňovány. Jestliže onemocnění začalo před pubertou, jsou pubertální projevy opožděny nebo dokonce zastaveny. Zastavuje se růst, u dívek se nevyvíjejí prsa a nedostaví se první menstruace, u hochů zůstávají dětské genitály. Po uzdravení dochází obvykle k normálnímu dokončení puberty, avšak první menstruace je opožděna. U starších dívek a mladých žen se v důsledku anorexie objevuje porucha menstruačního cyklu, tedy v případě, že neužívají náhradní hormonální léčbu.
Jak rozpoznat mentální anorexii:
• Mění se jídelní režim, nemocní si důsledně neberou nic „navíc“.
• Jídelní změny jsou dodržovány s velkou důsledností a obhajovány se vzrůstající rafinovaností. Výmluv týkajících se jídla přibývá. Ve většině případů nemocní ráno uvádí, že nejsou zvyklí jíst, že nemají hlad, a večer obvykle bývají již po večeři.
• Jídelní tempo se mění, jedí pomalu, v jídle jsou vybíraví, dlouho si jídlo prohlíží. Potraviny si dělí na miniaturní kousky, jídlo jim trvá tak dlouho, že se pak opravdu nestihnou najíst. Trvají na tom, že si musí jídlo “vychutnat” nebo “jíst v klidu”, což znamená, že například ujídají jeden malý jogurt miniaturní lžičkou 20 minut. Při jídle se srovnávají s ostatními a vyžadují, aby na talíři měli co nejmenší porci.
• Přecitlivěle reagují na to, když někdo sleduje, jak jedí, vyhýbají se jídlu ve společnosti.
• Připravují si pro sebe jiná, méně vydatná jídla. Při jídle vypadají napjatě, strnule, někdy až vyděšeně. Jablka jsou pro ně najednou obrovská a rohlík se nedá sníst, jak je vydatný.
• Fyzická aktivita u nemocných často vzrůstá, neustále pobíhají, mají potřebu se zpotit, proto vymýšlejí různé aktivity (např. chodí několikakilometrové vzdálenosti pěšky), nedokážou se uvolnit a jen tak sedět.
• Přílišné soustředění na vlastní postavu a tělesnou hmotnost. Postávají před zrcadlem, často se váží nebo naopak se váze se strachem vyhýbají. Zahalují se do volných šatů nebo naopak nosí oblečení, které umožňuje předvádět plochou a vyhublou postavu. Často mluví o jídle nebo se této tématice přehnaně vyhýbají.
• S rostoucí podvýživou přichází únava, vyčerpanost, někdy až apatie, také se zhoršuje schopnost soustředit se, což se projevuje zejména ve školním výkonu.
• Ze zdravotních obtíží se nejprve objevuje zácpa, poruchy menstruačního cyklu, zimomřivost, pocity nevolnosti spojené se zmenšením žaludku.
BULIMIE (mentální bulimie, lat. bulimia nervosa)
Charakteristické jsou neovladatelné, opakující se záchvaty přejídání (nejméně dvakrát týdně v průběhu 3 měsíců) spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti (vyvolávané zvracení, zneužívání projímadel, opakující se hladovky, nadměrné cvičení, užívání léků na odvodnění apod.). Záchvaty přejídání se většinou objevují po snaze dodržovat dietu. Přejídání je impulzivní, vlastní vůlí neovladatelné, touha po jídle je neodolatelná. Celkové prožívání je silně ovlivňováno myšlenkami na jídlo (strachem z přibírání, úzkostí, neschopností, nenávistí vůči sobě a vlastnímu tělu). Pocit přejedení je velmi relativní, někdy dochází ke konzumaci velkého množství jídla, ale často nemocní sní jen o něco málo víc, než původně chtěli. Každé přejedení je provázeno pocity těžkých výčitek a depresí ze selhání – proto následuje kompenzační chování.
Jak rozpoznat mentální bulimii:
• Bulimie je hůře rozpoznatelná na rozdíl od typické anorektické „vyhublosti“ – nevyskytuje se u ní závažnější úbytek tělesné hmotnosti.
• Celkový sklon jíst hltavě a všechno „patlat“ dohromady.
• Nemocní se za přejídání a zvracení stydí, proto svou nemoc dokážou dlouhodobě tajit a okolí si příznaků nemusí všimnout.
• Podezření na bulimii lze pojmout při častých a dlouhých návštěvách toalety a ztrácení jídla.
• U bulimie lze postupně vypozorovat kulatý obličej, způsobený zduřením slinných žláz a hormonálními změnami.
• Ze zdravotních obtíží se objevují problémy se zažíváním (pálení žáhy, žaludeční vředy, plynatost, zácpa), zvýšená kazivost zubů, citlivost na chlad, únava, osteoporóza (řídnutí kostí).
Další patologické postoje k jídlu, o kterých lze mluvit jako o poruchách příjmu potravy:
ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ
• Jedná se o opakované epizody přejídání bez hladovek nebo vyvolávaného zvracení, cvičení nebo užití projímadel.
• Během jedné epizody člověk zkonzumuje velké množství potravin (např. i jídlo, které mu běžně nechutná), přestože nemá hlad ani chuť.
• Jídlem zahání nudu, zklamání, osamělost nebo nervozitu.
NOČNÍ PŘEJÍDÁNÍ
• Při nočním přejídání dochází ke konzumaci většiny denního jídla po večeři a v noci.
• Charakteristická je nespavost, po ránu nechutenství.
• Spouštěčem onemocnění je zejména držení diety a celkové narušení jídelního režimu, např. v období zvýšeného stresu.
ORTOREXIE
• Jedná se o patologickou posedlost zdravou výživou.
• Lidé trpící ortorexií nejsou schopni sníst nic jiného než to, co neobsahuje žádné konzervační látky, barviva, cukr, sůl, bílou mouku, průmyslově zpracované potraviny atd.
• Dodržování zdravého životního stylu a přemýšlení nad složením jídla zabírá mnoho času, strach, že jídlo není zdravé, může vést k výrazné podváze a zúžení spektra potravin na minimum.
• Člověk jí pouze určité, např. speciální biopotraviny, tím dochází k sociální izolaci, jelikož takové jídlo nelze koupit všude.
DRUNKOREXIE
• Strach z přibírání vede k záměrné redukci příjmu potravy s cílem snížit příjem energie za účelem zvýšeného pití alkoholu, který je kalorický.
BIGOREXIE
• Častěji se vyskytuje u mužů (nejčastěji u kulturistů), jde o posedlost vlastním vzhledem a snahu dosáhnout velké fyzické zdatnosti a svalové hmoty.
• Nemocní si připadají stále nedostatečně vyvinutí, malí, slabí, proto dochází ke zneužívání anabolických steroidů a jiných látek, které podporují růst svalové hmoty.