Mentální anorexie a bulimie se často rozvíjejí pomalu a nenápadně. Jídelní postoje a chování nemocného se mění a místo toho, aby nemocní přizpůsobovali příjem potravy svému životu, upravují svůj život dle nevhodných jídelních požadavků. Mentální anorexie i bulimie mohou proběhnout jako jediná epizoda nebo mohou mít dlouhodobý průběh opakujících se epizod po mnoho let.
Podle různých studií je u mentální anorexie udávána úmrtnost v rozmezí mezi 2 až 8 %, u mentální bulimie je udávána úmrtnost 0 až 2 %. Dle odborníků je nejčastěji uváděnou příčinou úmrtí vyhublost a sebevražda, kdy vzrůstá riziko úmrtí v souvislosti s rostoucí psychickou (např. deprese) a somatickou (např. kardiovaskulární poruchy) komorbiditou (současný výskyt více nemocí). V průměru 50 % děvčat s anorexií a téměř dvě třetiny s bulimií se zcela vyléčí. U necelých 20 % anorektiček byl v průběhu let zjištěn chronický průběh, který je často spojen se sociální izolací. Velké nebezpečí, především pro bulimičky, představují v průběhu onemocnění alkohol a drogy.
Zdravotní problémy spojené s PPP:
Poruchy příjmu potravy mohou způsobovat řadu zdravotních komplikací, které souvisejí především s úbytkem hmotnosti a s nedostatečně vyváženou stravou. Jsou také důsledkem zvracení, nadužívání laxativ nebo diuretik. Kromě úbytku hmotnosti, citlivosti na chlad, zácpy, únavnosti, zhoršení kvality pleti, vypadávání vlasů, oslabeného krevního oběhu, srdečních obtíží a osteoporózy dochází v důsledku nedostatku živin k poškození jater a oslabení obranyschopnosti organismu. Se zmenšením žaludku jsou samozřejmě spojeny pocity nevolnosti a přejedení při návratu k normálnímu jídlu. Nebezpečí podvýživy a dehydratace výrazně vzrůstá s klesajícím věkem a tělesnou hmotností nemocného.
Se závažnými a život ohrožujícími zdravotními důsledky je spojeno zvracení. Nebezpečná je už samotná skutečnost, že velká část bulimiček si musí dávicí reflex vyvolávat prstem nebo různými předměty. Zranění krku a jícnu je velmi bolestivé. Do rány se snadno dostane infekce, může dojít ke spolknutí předmětu nebo prasknutí jícnu, které vyžaduje okamžitý lékařský zákrok. Mezi nepříjemné důsledky zvracení patří otoky slinných žláz pod čelistí, které umocňují dojem opuchlého, kulatého obličeje. Méně nápadným, avšak ještě nebezpečnějším následkem zvracení je narušení rovnováhy tělesných tekutin a solí, které nadměrně zatěžuje srdce a ledviny. Největší problémy působí nízká hladina draslíku (hypokalémie) vyvolávající vážné nepravidelnosti srdečního rytmu. Důsledkem těchto abnormalit mohou být různé neurologické komplikace, jako například křeče, závratě nebo ztráta vědomí. Žaludeční šťávy způsobují erozi zubní skloviny, kterou ještě umocňuje razantní čištění zubů. Smrtelně nebezpečné mohou být některé léky uměle vyvolávající zvracení. Některé bulimičky zvrací, pokud sní velké množství jídla, jiné zvrací po jídle, které pokládají za nadbytečné a energeticky vydatné, jiné ze zvyku. Frekvence zvracení postupně vzrůstá a někdy bulimičky zvracejí až do stavu fyzického vyčerpání. Zvracení je posilováno mylnou představou, že se tělo tak zbaví veškeré energetické hodnoty zkonzumované stravy. Zejména sacharidy, které se začínají štěpit už v ústech, však dokáže lidské tělo zpracovat velmi rychle. To také vysvětluje, proč ženy, které zvracejí po každém jídle, nemusí ještě vůbec hubnout. Zvracení oslabuje strach z tloušťky a tím vede k častějšímu přejídání. S plným žaludkem se také lépe zvrací. Není proto pravda, že přejedení opravňuje ke zvracení, ale naopak – zvracení podporuje další přejídání. Ohrožení zdraví v souvislosti se zvracením si většinou bulimičky nepřipouštějí.
Psychické a společenské důsledky poruch příjmu potravy:
• nálada je nadměrně závislá na tělesné hmotnosti a stupni sebekontroly. Nespokojenost s tělesnou hmotností a neschopnost stoprocentně se kontrolovat vede k podrážděnosti, přibývá depresivních příznaků;
• počátek mentální anorexie často doprovází zvýšení sebevědomí a spokojenost se svým tělem. V průběhu bulimie, ale i při dalším průběhu anorexie, přibývá nejistoty a úzkostných prožitků. I malé problémy se zdají být neřešitelné;
• myšlenky se neustále soustřeďují na jídlo, roste nutkání přejídat se a chuť na sladké;
• u anorektiček vzrůstá potřeba úzkostné sebekontroly, která se přenáší z jídla i na jiné oblasti života. Hladovějící dívky často uklízí, myjí nádobí, starají se o domácí zvířata, vaří a všechny ostatní vykrmují;
• koncentrace pozornosti se zhoršuje stejně jako pracovní tempo a schopnost chápat složitější problémy;
• posiluje se závislost nemocného na jeho okolí, které na jeho problémy reaguje zvýšenou úzkostí a obavami. Některá děvčata se adaptují na roli nemocného nebo duševně nemocného. Zvyknou si vyžadovat podporu a ohledy okolí a reagovat nepřiměřeně;
• snižuje se zájem o okolí a o všechno, co se bezprostředně netýká jídla. Ubývá společenských kontaktů, přibývá konfliktů s okolím, vzrůstá napětí v rodině;
• dospívající, kterým „nejde hladovění“ a mají pocit přejedení, mají snahu hledat jiné, jakkoli nebezpečné prostředky. Častěji kouří a experimentují s návykovými látkami.
psychologické poradenství a psychoterapie Praha